Kategorie: Příběhy fotografie

Nový rok na Vysočině-náhled

Nový rok na Vysočině

Každý máme na světě několik míst, na která se rádi vracíme, protože jsme tam něco prožili, zvláště pokud jsme byli malé děti. Tato fotka vznikla na místě, kde jsem prožil svoje dětství  a mládí bez počítačů, v létě při koupání, v zimě při hokeji.

Koule

Jak se člověk k focení přes kouli dostane? Jak může propadnout tomuto bláznivému šílenství? Proč ležet v bahně na zemi a čekat, až se všichni zvědavci vzdálí, aby snímek šel pořídit? Proč…? Proč…? Proč…?

Blog ke klasickému aktu

Klasický akt

Fotka vznikla v rámci Workshopu Umělecký akt. Do ateliéru fotoškoly přišla modelka a po probrání teorie a ukázek z focení aktů slavnými módními fotografy jsme začali fotit i my. Zkoušeli jsme nejprve různé osvětlení, pozice, pózy, focení s rekvizitami a bez rekvizit…

Plánovaná akce nebo okamžitý nápad? -náhled

Plánovaná akce nebo okamžitý nápad?

Celý život miluji vodu – řeky, moře, rybníky, potůčky, sníh, led….. Dvě řeky mám nejraději – Chrudimku a Rýn. A tak při každodenních procházkách se psem zamíří moje kroky vždy k nějaké vodě. Někdy si beru jen „malý“ fotoaparát, kdyby se „nějakou náhodou“ naskytlo „něco“ k focení.

Když začíná divadlo 2

Když začíná divadlo

Můj dnešní den začíná jako vždy, když mám volno. Ráno ve čtyři hodiny se vzbudím a jdu se podívat z kuchyně, jaká je obloha. Mám odtud celkem fajn výhled na kopce nedaleko a rozhoduji se, zda jít fotit nebo pokračovat ve spánku. Tentokrát vyhrálo focení.

Je špatné počasí a chceme fotit.

Je špatné počasí a chceme fotit? Žádný problém.

Mockrát se mi stane, že bych rád něco fotil, ale venku je jaksi ošklivě, šedě, skoro až tma. V takovém počasí se krajina moc dobře nefotí. Při focení vodopádů to však neplatí a méně světla nám tu spíše pomáhá.

Levitace

Levitace

Dlouho jsem chtěla zkusit vyfotit levitaci. Vždycky jsem takové fotky obdivovala, ale nepotkala jsem zatím žádného člověka, který by to uměl.

modelinou-ve-zlatou-hodinku-nahled

Modelínou ve zlatou hodinku

S jednou kamarádkou jsem se asi rok domlouvala na rodinné focení. Má dvě moc krásné dcery a na začátku podzimu jsme se konečně domluvily. Vybrala jsem moje a určitě i její oblíbené místo u rybníčku v bývalých kasárnách.

Amálka v podzimních barvách

Amálka v podzimních barvách

Tahle fotka vznikla na jednom moc krásném místě. Je to rybníček v bývalých kasárnách, ve kterém rybařil kdysi i můj děda. Za mého mládí (ač jsem pořád samozřejmě mladá), jsme tam chodívali opékat a popíjet vínko. Teď je kolem rybníčku lávka, park a naučná stezka pro děti.

Západ s Apollem

Západ s Apollem

Ve svém předchozím příspěvku jsem vám přinesla tajemný pohled v zimní mlze na most Apollo, který jako jeden z pěti mostů, spojuje břehy Dunaje v Bratislavě. Tentokrát vám nabízím pohled pořízený o několik měsíců později – v jeden krásný, barevný květnový večer.

Alžbětka náhled

Alžbětka z Perinbaby

Už delší dobu jsem uvažovala o zimním dětském focení. V zimě jinak fotím nejméně. Jako kdyby se rodiče báli, že děti venku zmrznou nebo obecně zimu nemají v oblibě, nevím. Je pravda, že v poslední době zima už není to, co bývala kdysi. U nás sněží už jen výjimečně.

Tajemná mlha - náhled

Tajemná mlha

Znáte to. Zima ve městě bez sněhu nebývá zrovna fotogenická – hlavně pokud máte rádi fotografování krajiny nebo večerního města. Často jste pak závislí právě na přízni nebo nepřízni počasí.

Dva hřebci - náhled

Vzpínající se hřebci. Náhoda nebo záměr? Obojí!

U koní se pohybuji od malička, a když konečně letos v lednu napadl sníh i u nás ve Východních Čechách, domluvili jsme s majiteli koní focení na sněhu.

veverka-zrzecka-nahled

Veverka Zrzečka

Ráda se procházím po krajině naší krásné vysočiny na úpatí Železných hor. Toulám se v lesích a pozoruji svět očima jinýma než běžný pozorovatel. Procházky přírodou mi dodávají energii, zbavují mě nervozity z okolního prostředí, která na nás dopadá každý den.

Jsou místa kam se ráda vracím

Jsou místa, kam se ráda vracím

„Táhli jsme dál po cestě a kloudně ani nevěděli jak. Napravo i nalevo les, sem tam ovšem mezery nebo paseky, které má na svědomí prokletý kůrovec, pak zase slatiny a klečí porostlé bažiny, hluboké kaluže, řinoucí se pramínky s vodou jako tmavé granáty, všechno tak ponuré a melancholické, že se z toho svírá srdce.“