Focení blesků – náhoda nebo záměr?

Je 28. května 2016. Mám volno a venku je opravdu krásný den. V tomto období to není obvyklé, ale skoro každý večer je bouře. Samozřejmě mi
to nedalo a rozhodl jsem se, že si dnes zkusím nějakou vyfotit. Mám své oblíbené místo, kam se dá dostat autem, takže mi to připadalo docela bezpečné. Přemýšlel jsem, že jakmile pořídím pěkné záběry  bouře, která
bude ještě daleko a bude se nebezpečně přibližovat, sednu hned do auta
a rychle odjedu zase pryč.

Přicházím na místo. Krásně svítí slunce, ale v dálce se již tvoří bouřkové mraky. Mám v mobilu nainstalovanou skvělou aplikaci – ukazuje mi, jak daleko ode mě se blýská…. mám tak pocit, že vše půjde podle plánu. Vybral jsem fotoaparát, dal ho na stativ, nastavil jsem kompozici a zkusil pár cvaknutí. Vypadá to docela fajn. V noci by se bouře fotila dobře, protože se dají použít dlouhé časy a za ten čas se nějaké ty blesky nasbírají… horší je to přes den… mám to však promyšlené, na objektiv našroubovat filtr nd1000, který je tmavý jako kukla
na svařování… a může se blýskat! S tímto filtrem totiž mohu exponovat
30 sekund –  fotka je tak stále dobrá i za bílého dne. Vypadá to, že mě nemůže nic překvapit.

Asi po hodinovém čekání, kdy se blýská jen někde za kopcem kam nemám výhled, jsem odšroubovat filtr a začal fotit alespoň okolní přírodu, abych
si zkrátil čekání. Po dvou hodinách mi ale bylo jasné, že dnes si bouři asi nevyfotím – no co už… i to se stává – možná příště. Je již 19:00, tak pomalu balím a sedám do auta. Zavolal jsem ještě kamarádovi, jak to vypadá dole
ve vesnici. Prý jde bouře, ale někde od jihu… a já jsem byl nachystaný
na východ… smůla.

Autor: Miroslav Broz

Cestou domů už vidím, jak se pomalu začíná zatahovat. Ale blesky jaksi nic. Máme tam u nás vodní nádrž, kolem níž je udělaná trasa pro cyklisty
a bruslaře. Autem jedu akorát kolem a napadlo mě, jestli bych nevyběhl alespoň tady na chvilku… možná bych ještě něco cvakl. Odstavím auto, beru foťák a v protisměru vůči těm, co prchají před bouří, jdu rychle na nějaké dobré místo, kde stavím stativ. Není moc času, mraky se blíží – už i nějaký
ten blesk udeřil. Začíná se stmívat.

Abych měl expozici jako takovou, nastavuji clonu pouze 2,8. Používám širokáč, tak ostřím na nekonečno a šroubuji nd filtr. Na třicet sekund je fotka dost tmavá, iso nechci přidávat kvůli šumu, ale fotím do raw, takže s tím budu moci něco udělat. Iso tedy nechávám na 100. Cvakám raz dva tři… asi šestkrát jsem stiskl spoušť, než se mi konečně podařilo zachytit alespoň jeden blesk. Musím však už balit, začíná pomalu pršet a zmoknout s fotoaparátem nikdo netouží. Doma zjišťuji, že z té fotky možná něco vytáhnu… Nakonec jsem aspoň trošku spokojený, i když to nevyšlo úplně tak, jak jsem měl naplánované.

Tady je výsledek … samozřejmě úprava v počítači byla více než nutná…
ale na to je každý, kdo fotí digitálně, asi už zvyklý. 🙂

Autor: Miroslav Broz