o focení, jednoduše

Rozhoduje mysl, nikoliv kvalita – důkaz!

kvalita fotografie není rozhodující

Kvalita není pro úspěch fotografa rozhodující

Nedávno jsem mezi fotografy vzbudil bouři nevole tvrzením: „Kvalita není pro úspěch fotografa rozhodující !“ Ano, jsem si vědom toho, že se podobná tvrzení špatně přijímají. Drtivá většina fotografů je totiž přesvědčená, že tajemství úspěchu tkví právě v kvalitě.

kvalita fotografie není rozhodujícíPředstavte si, že se již několik let snažíte o maximální možnou kvalitu. A najednou Vám někdo řekne: „Hele, kámo, kašli na kvalitu, ta tě sama o sobě nikam nedovede. Jsi ve slepé uličce. Musíš se soustředit na něco úplně jiného.“ Jak byste se cítili v kůži takového fotografa? Možná takto:

Víte, že se Vám nedaří prorazit. Na chvíli si připouštíte myšlenku: Co když má ten člověk pravdu? Najednou se vzpamatujete. Přepadá Vás strach. Nemůže to být pravda. Že byste se několik let snažili zbytečně? Blbost! Jediná jistota, že focení je o kvalitě, se ale i tak otřásá v základech. Tolik hodin práce! Tolik dnů dřiny! Tolik měsíců pokusů! Už jste tak daleko a najednou by Vás mohlo předběhnout kdejaké začínající ucho? Jakýkoliv amatér, který by se na rozdíl od Vás vydal tou správnou cestou? Ne, to nemůže být pravda. Musíte přesvědčit sebe i toho idiota Cvrčka, že kecá. Potřebujete se ujistit, získat zpět svou jistotu, že děláte své věci správně. Proto přecházíte do útoku. Hledáte logické argumenty. Ale nenacházíte. Tak volíte alespoň nějaké osobní útoky. Snažíte se sebe i okolí přesvědčit o tom, že Cvrček tomu nerozumí. Haníte jeho jméno i jeho práci. Urážíte bez jakýchkoliv argumentů. Vykřikujete, že on má ošklivé snímky …

Přesně tento scénář se odehrával a dopředu jsem s ním počítal. Zcela chápu a rozumím frustrujícím pocitům nejednoho fotografa. Jejich útoky vůči mé osobě neberu osobně, je to jen projekce jejich vlastního myšlení a uvažování. Nemají nic společného se mnou, ale s tím, co se v nich odehrává.

Příběh, který je jasným důkazem!

Vánoční svátky jsou ideální příležitost pro to, aby se setkávali lidé, kteří se po zbytek roku tak nějak míjí. I já jsem potkal některé své bývalé studenty a fotografy a povídal si s nimi o tom, jak se jim daří. A při jednom takovém povídání jsem narazil na tento příběh. Příběh, který se skutečně odehrál. Jen jména jsem na žádost aktérů příběhu změnil.

Před dvěma lety jsem měl fotit jednu velmi lukrativní zakázku. Obrátila se na mne profesionální herečka, která měla zájem o portrétní fotky. Mělo jít o sérii několika luxusních snímků za opravdu slušné peníze (cena za 10 snímků 15 000 Kč). Dva dny před focením mne ale přepadla choroba a v horečkách jsem neměl na focení sebemenší náladu.

Herečka si nemohla z důvodu své vytíženosti dovolit termín odložit. Rozhodl jsem se tedy pro nouzové řešení. Zkontaktoval jsem svou nejlepší studentku, v té době již profesionální fotografku Gabrielu. Dala si půl dne na rozmyšlenou. Po dvou hodinách mi už volala zpět s tím, že se omlouvá, ale že do toho nejde. Nechápal jsem proč, protože jsem byl bytostně přesvědčen o tom, že podá lepší výkon, jak já. Měla v té době špičkové fotky. Vysvětlila mi to, že se necítí připravena. Že má strach z focení tak známé osoby. Že ji to nervozita nedovolí. Prý snad za rok, až bude mít více zkušeností. Ale nyní ne.

Čas se krátil a já tak zavolal Petrovi. Fotografovi jehož fotky byly průměrné. Nicméně mi byl sympatický. Petr se rozmýšlel asi tak 10 vteřin a pak hned řekl: „Beru to. To je super příležitost.“ Poslal jsem tedy za sebe fotografa bez zkušeností a s průměrnými fotkami, místo špičkové a velmi zkušené fotografky. Neměl jsem lehké spaní, ale tušil jsem, že si Petr poradí.

Nedávno jsem seděl s Petrem v kavárně. Petr se již nyní živí tím, že fotí lukrativní zakázky lukrativních lidí. Mezi jeho referencemi byste viděli jedno známé jméno vedle druhého. A nechává si za to slušně zaplatit. Ano, dnes už má Petr opravdu kvalitní fotky.

Vyprávěl mi, jak to tehdy dopadlo s mou předanou zakázkou. Svěřil se mi, že tehdy měl jen nejlevnější zrcadlovku Canon 1000D se základním objektivem. Nejprve se rozhodl, že si raději půjčí lepší techniku, aby nevypadal jako amatér a aby byly fotky ještě o něco lepší. Peněz měl za zakázku dostat dost, takže si to mohl hravě dovolit.

Pak si ale uvědomil, že zkušenosti si nikde nepůjčí. Místo techniky si tedy půjčil rovnou fotografa. Čtete dobře. Rozhodl se, že zakázku za něj nafotí někdo jiný. Sice mu moc peněz nezbylo, ale mohl být u toho. Získal hodně zkušeností během focení (leccos okoukal od toho druhého fotografa) a hlavně byla celá zakázka realizována pod jeho jménem. Fotografie si již sám upravoval a předal oné známé herečce.

Fotografie měly ohlas a on získal skvělou referenci. Časem se na něj začali obracet i další herci, kterým se fotky líbily. Ještě párkrát fotil v tandemu s oním fotografem. Brzy se ale vše naučil a začal fotit sám. Jeho způsob myšlení rozhodl. Nikoliv kvalita jeho fotek.

Proč Petr ve světě fotografie uspěl?

Petr se nejprve rozhodl a pak začal řešit, jak to udělá. Gabriela to dělala opačně. Nejprve řešila, jak to udělá a pak se rozhodla. Oba tedy zvolili jiný přístup a měli jiné myšlení.

Kvalita jasně mluvila pro Gabrielu. Ale když viděla, jak problematické by to mohlo být, vzdala to. Čím více o tom všem přemýšlela, tím více byla nervózní a tím více problémů viděla.

Když o tom začal přemýšlet Petr, narazil pravděpodobně na stejné problémy. Protože se ale už rozhodl, musel je vyřešit. Na nervozitu nebyl čas.  Viděl příležitost a rozhodl se jít si za ní. Potíže, které nastaly, řešil cestou.

Rozhodlo myšlení, ne kvalita !

Gabriela dnes již nefotí. Neuživila se. A to měla opravdu fantastické snímky. Petr je za vodou. Vydělává 100 000 Kč měsíčně.

Josef Cvrček
Pomáhám desítkám tisíc lidí mít větší radost ze života.
Komentáře
  1. Honza Trnka napsal:

    Jak to říct Pepo,
    připadá mi, že jsi se hodně změnil a zrovna ne tím směrem, co jsme na tobě obdivovali. Hodně mě to mrzí.

    Přeji ti hromadu štěstí a moře lásky v tom roce 2014…

  2. Petr napsal:

    Ranni komentare uz tady nejsou? 🙂

  3. Martina napsal:

    Souhlasím s Josefem, že to je hlavně „v hlavě“. Ale obávám se, že ten způsob myšlení závisí hlavně na naší genetice a výchově v dětství. Později se s tím pracuje nesmírně obtížně. Sama se snažím už spoustu let „přehodit si v hlavě výhybku“. Bohužel zatím neúspěšně…

  4. Petr napsal:

    Je mi do breku – vidím sám sebe v Gabriele…

  5. Soník napsal:

    Jo,jo,takto uvažuje většina lidí,pokud chce přežít.Otázkou je,jestli je to správné???

  6. Libor napsal:

    Dobrý den, Z Vašeho článku vyplývá, že vítězí odvaha před výbornou práci. Také Vy jste měl odvahu vtom, že jste zadal zakázku někomu o kom jste věděl, že má jen průměrné fotky a levný fotoaparát. Přitom jste potřeboval udělat něco profesionálního a nechtěl jste si tím zkazit jméno. To co udělal Petr, bylo jen ze strachu a pak to bylo pod jeho jménem? No, alespoň ho to ten druhý fotograf naučil. V životě se stávají různé věcí.

  7. Josef Cvrček napsal:

    Díky za všechny komentáře:

    1) Je nádherně vidět, jak myšlení rozhoduje. Z jednoho článku jste si hodně odnesli. Něco si odnesl Martin se svými jizlivými komentáři a něco si odnesla Dáša. Komu myslíte, že se v životě více daří a kdo z nich je spokojenější? A kdo má větší šanci v životě uspět a něco dokázat? 😉 Držím ale palce i Vám Martine

    2) Vy neznáte ve svém okolí nějakého fotografa s průměrnými fotkami, kterému se skvěle daří? Já jich znám hned několik. A taky hodně těch s kvalitními fotkami, kterým se nedaří. Jak mi toto vysvětlíte? Já si to vysvětluji tím, že kvalita není pro úspěch rozhodující 😉

    • Dobrý večer všem,
      nedá mi to abych se nezapojil, není to jen o šikovnosti nebo být dokonalý, je to také o intuici a využití příležitosti. Martin ji evidentně využil a stal se poptávaným fotografem. Není důležité jak jsme dokonalí, jak dokonalou techniku máme, jaké mnohaleté zkušenosti máme, ale to, po čem toužíme. Jak pravil klasik ,, když miluješ není co řešit´´, pokud přijde příležitost, je třeba ji chytnout pořádně za pačesy a nepustit, mohla by totiž být poslední a to je luxus, který si nemůžeme dovolit, tak proč pořád diskutujeme o tom zda-li je to správné. Pokud to neuděláme my, udělá to někdo jiný. Není to nic snadného, chce to odvahu udělat takový husarský kousek, ale vyplatilo se, proto nečekejte a udělejte co je zapotřebí, aby se Vám to podařilo, ale VIN-VIN a poctivě.
      Přeji všem Odvážným to co si zaslouží, ať se jim splní ty nejtajnější sny.
      Úspěšný rok 2014 prof. Martin Litvák

  8. Jaroslav Kadlec napsal:

    To není z Vaší hlavy, to je stará pravda, která se týká hlavně umělecké tvorby. Fotografy typu focení – svatby a pohřbů a podobných radostných událostí může dělat dnes prakticky kdokoliv – to je jen fabrika, kde o kvalitě rozhoduje nejdříve použitá technologie a člověk je až na druhém místě. Náročný zákazník pak stejně použije fotografa s okem v duší.

  9. Zdeněk napsal:

    Zdravím Vás pane Cvrčku,

    jsem vyloženě amatérský fotograf a příběh je pro mne velice poutavý, vidíte já to vzal za druhý konec vytvořil jsem si na fcb stránku že nafotím cokoliv kohokoliv zdarma a ouvej – asi 7x like a 2x sdíleno 😀 Od té doby fotím jen sám pro sebe a mrzí mne postoj lidí – nebo spíše ten postoj můj 😀 Neříkám že má kvalita fotografií je valná tady v odkazu co mám www stránky moje tvroba končí v roce 2011 a fotím jen pro sebe a ostatní lidé jen žasnou jaké mám pěkné fotky – ale o vytvoření ode mne si neřeknou byť by to bylo zdarma – mám i nový fotoaparát sic jen ultrazoom ale jsem spokojen 🙂 Velice mne pobavilo jak jste vzbudil bouřlivou diskusi o tom že kvalita někdy není zas až tak důležitá – úplně slyším ty reakce živě jako Vy tenkrát na semináři 🙂

    • Dobrý den Zdeňku,
      také fotím a to psí výstavy speciálně Královské Pudly , všechny fotografie na http://www.avpes.cz jsou mé a spoustu fotek tam není, ale připravuji web o fotografii výstavních psů.
      Chci se Vás na něco zeptat. Fotíte také interiéry? Píšete blog? Píšete na FB? Co Vás baví?
      Děkuji za odpověď
      prof. Martin Litvák

  10. Pavel napsal:

    Myšlení je podstatné a důležité. Najít v sobě odvahu jít za příležitostí, kterých nemusí být mnoho. Právě tím jak uvažovala „zodpovědně“ Gabriela se pohřbila. Zdravě riskovat se vyplatí. Jen kde jsou ty meze je potřeba aspoň tušit. 😉
    Také vím, že s nadpisem každý nebude souhlasit, ale chce to získat praxi a s odvahou to jde nejlépe. Řešení se dá najít, ale naučit se to člověk stejně musí a pokud ne, tak od toho nakonec bude muset odejít.

  11. martin napsal:

    Nadpis lže – z článku vyplívá, že herečka stejně nakonec dostala kvalitní fotky 🙂
    jinak co si mám představit pod pojmem „luxusni fotky“

    pane Cvrček, vy těmahla kampaněma děláte v řemeslu akorát bordel – díky vašim tvrzením si každej kdo si koupí amatérskou zrcadlovku se setovým objektivem a udělá si na FB stránku s photography za jménem bude myslet, že hned sestřelí letité profíky. Naštěstí pak lidé, co jim takový amatéři zprasí svatbu, nebo portréty, přijdou za námi profíky, takže to stále ještě funguje. Ale předpokládám, že časem těmhle amatérům nabídnete kurz za pět tisíc, kde je naučíte fotit i s kouskem sklíčka a kinofilmem v ruce druhé. O to vám přeci jde ne? A jdete ne to dobře, lidi na tyhle kecy slyší

  12. jan asverus napsal:

    Dobrý deň. Funguje to tak, ako napísal pán Cvrček. U nás poznám človeka, ktorý „robí“ video i foto. Berie všetko, čo mu ponúknu, hoci na to nemá. Ale na poslednú chvíľu „má na to lidi“ a má potom i peníze. Všetkých pozdravuje Ján.

  13. Petr napsal:

    Ano pak je to ale o tom jak se rozhodovat v krizovych situacich vyuzit prilezitosti byt ve spravny cas na spravnen miste atd atd. Ale ne ze na kvalite fotek nezalezi to by asi Petr fotil sam…. Pro me to dukaz tedy neni

  14. Dali napsal:

    Jak napsali již výše někteří, článek vlastně o nedostatečné kvalitě vůbec nevypovídá, spíše naopak, nemusí hrát úplný prim, ale je důležitá. Článek je vlastně o odvaze, sebevědomí, umění improvizace, otevřeného ducha apod. Kdo umí příležitost využít, ten je vítěz.

  15. peter napsal:

    Zdravim,
    cela ta akce je o pristupu a vyuzite prilezitosti – ovsem nepotvrzuje primarne, ze kvalita fotek neni rozhodujici. Na zakazku jste byl osloven vy nejspis na zaklade svych referenci a srovnani kvality – kdyby si herecka vybirala vybirala mezi vami a Petrem, vybrala by si asi vas na zaklade vasich fotografii a nezkoumala by vase mysleni a pristupy. Kdybyste neonemocnel, Petr by i se svym myslenim zustal mimo hru. Nicmene byl to od neho genialni tah a jedine mozne spravne reseni jak zachranit nejen sebe ale i vas, ktery jste ho za sebe doporucil. Tim, ze si realisticky najal fotografa za sebe, vlastne potvrdil ze s prumernou kvalitou jit na trh nemuze a vlastne udelal vas ukol lepe nez vy. Zachoval se zodpovedne jako kreativni manager, o jeho vstupu jako fotografa tenhle pribeh neni.

  16. Petr napsal:

    Jinak receno neni dulezita kvalita staci kdyz to za vas nafoti nekdo jiny? Moc logiku toho clanku nechapu kdyby to Petr fotil sam tak je to asi prusvih takze tady ta teorie pada. Fikane to vymyslel pak lecos okoukal (standardni postup) a dela dobre fotky tady to uz podle Vasi teorie neni (je zkuseny). Nejak mi chybi happy end o tom jak zacafecnik s kompaktem dela lepi fotky nez zkuseny fotograf. Nerikam ze to tak nemuze byt ale tady to nenachazim.

    • martin napsal:

      taky jsem na to čekal a pak ještě nabídku nového kurzu, do nějž se vstup uzavře dnes o půlnoci 🙂

    • George Burian napsal:

      Jeste bych doplnil, ze nejidelanejsi je, pokud jste spicka v nejakem oboru a zaroven spicka v organizaci lidi.

    • Dáša Anhelo napsal:

      .. tady se jedná o to, že Petr hledal (a našel) způsob jak to udělat, namísto hledání důvodů, proč to nejde.

      Chtěl se rychle naučit dobře fotit a zároveň získávat dobré zakázky, které byly pro něj zároveň výbornou motivací.

      Navíc, učit se od profíka přímo v terénu je úžasná věc. .. a navíc, když Vás naučí správně „myslet“, tak i ta kvalita fotografií je pak úplně jiná. Už jen tím, jak postupně získáváte jiný pohled na věc, se všechno mění.
      Změna myšlení a odstranění předsudků, obzvláště při focení, je nezbytná. Jinak to nejde.
      Přeji Vám všem hodně zdaru, nejen při focení 😉
      Dáša

  17. Honza napsal:

    Ano, přesně tak to ve světě funguje. Tento příběh je univerzální a lze jej vztáhnout i na jiné profese. Již jsem podobné jednání několikrát zažil – s podobně dobrým, ale i špatným (síly byly přeceněny) koncem. Díky za pěkný článek. Honza

  18. pavlik.marian@seznam.cz napsal:

    Dobrý den pane Cvrčku,
    díky za inspirativní článek. Líbí se mi, že i přes rozdílnost mezi mou současnou prací (grafika) a prací fotografa, je podstata textu úplně stejná.
    Přeji Vám mnoho úspěchů,
    Marián

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.