Když už ořez, tak ať to stojí za to

Někdy se jednoduše stane, že to, co chceme vyfotit, se zkrátka do rámečku naší fotky nevejde, jindy chceme něco oříznout úmyslně. Jde o náš kreativní záměr.

Ať už tak či tak, pokud něco ořezáváme, nebuďme troškaři. Proč?
Podívejte se na tento portrét.

Většina z Vás si asi řekne: „Tedy, Pepo, proč tam ta holčička nemá vršek hlavy?“

A máte pravdu. Máte dojem, že jsem udělal vážnou chybu.

Navíc, vršek hlavy nám s horním okrajem rámečku tvoří dotek
a doteky ve fotografii přitahují pozornost diváka.

A já rozhodně nechci, aby nejsilnější místo na fotce byl tento dotek. Já chci,
aby lidi koukali jinam! Aby si užili portrét holčičky! Aby jejich pozornost směřovala k jejímu obličeji, očím, výrazu…

Pojďme se podívat na tu samou fotografii. Tentokrát ale z razantním ořezem.

Zde už Vás myšlenka na chybu asi nenapadla. Nebo se pletu?

V tom je celá pointa. Nic víc, nic míň. Když řezat, tak ať to stojí za to.

Podívejte na pár dalších portrétů s masivním ořezem.

Platí to samozřejmě pro všechny žánry. Než vyfotit kostel s drobným ořezem, raději ho vyfotím s razantním ořezem.

Pozor! Netvrdím, abychom takto moc ořezávali v počítači. Rozlišení fotky by pak bylo zbytečně malé. Nejlepší je na to myslet už při samotném focení 🙂

A také bychom měli tento specifický druh ořezu užívat příležitostně. Plné album podobných fotek by nebylo tak pěkné, jako když tento typ ořezu využijeme jen čas od času.

Jestli se článek líbí, dejte mi like a podělte se tím o něj se svými kamarády 😉