Všichni se nervózně mačkají, každý to už chce mít za sebou a my marně přemýšlíme, jak to udělat, aby byl každý vidět, nikdo nemrkl a všichni se tvářili přinejmenším rozumně.
Jak to udělat?
Schválně, tipněte si, co drtivá většina lidí udělá, když dostane do ruky skupinovou fotku z akce, které se zúčastnili? Podle čeho hodnotí její kvalitu?
Nejprve hledá sama sebe. Pokud jsou na ní hezcí, je i fotka pěkná. A běda, pokud nejsou! Nějaké mrknutí se neodpouští.
Znám jeden tip, jak se dají zkopírovat oči z jedné fotky do druhé a tím vyřešit problém mrknutí. Přišel jsem však na ještě jeden, mnohem jednodušší způsob.
Počítání. 3, 2, 1, teď!
Je to docela jednoduché a pro většinu skupin zábavné. Vážně. Stačí předat instrukci, aby si každý mrknul na dvojku a uvidíte, jak se budou všichni usmívat. Většina fotografů tento trik nepoužívá. Škoda.
Od té doby, co jsem ho zavedl, se mi nestává, že bych musel řešit mrknutí. Snad jen u středoškolských studentů, pro které je enormně zábavné mrkat přesně na teď.
Vždy obhlížím s předstihem terén. Bez ohledu na to, zda mám fotit školu, svatbu či ples. Vždy přijedu dříve, abych si našel to nejlepší místo. A jaké je nejlepší místo s ohledem na světlo?
Stín.
Pokud není stín dost velký, abyste do něj vtěsnali celou skupinku a neumíte vládnout počasí a přivolat si mraky, je tu ještě jedna možnost. Ale je
pro odvážné. Fotit v protisvětle. Samozřejmě s pomocí blesku. A nemusíte s ním šetřit.
Protisvětlo má zajímavý světelný nádech. Kolem postav vzniká obrysová záře
a hlavně, světlo nikomu nevadí. Tedy maximálně Vám 🙂
Pokud totiž necháte naopak koukat do sluníčka skupinku, koledujete si
o problém. Lidi budou mhouřit oči a v tuto chvíli Vám asi ani počítání nepomůže.
Nejhorší varianta je dle mého názoru fotit skupinky s bočním slunkem. Světlo sice nevadí ani jim ani Vám, ale každý má pak polovinu tváře přesvícenou
a druhou černou jako čert.
Zejména u focení větších skupin musí být fotograf přeci jen o něco dále
a dosah i toho nejvýkonnějšího blesku není dost velký na to, aby stíny v obličejích prosvítil.
A když už mluvím o blesku, v žádném případě jej nesundávejte z fotoaparátu!
Je to má vlastní hořká zkušenost. V době, kdy jsem objevil kouzlo focení s bleskem mimo fotoaparát, jsem se rozhodl fotit i skupinovou fotku tímto způsobem. Blesk jsem dal do strany a nechal ho blíže ke skupince, aby prosvítil tvrdé stíny a sám odešel trochu dále, aby se mi vešla skupina do záběru.
Doma u počítače mne polil pot. První řada měla stíny pěkně prosvícené.
Ale ta druhá? Tak ta měla na sobě stíny lidí z první řady 🙂
Když je blesk přímo na fotoaparátu, stíny první řady jdou dozadu a nejsou
na fotce vidět. Nevadí Vám. Když je ale blesk z nějakého úhlu, stíny jdou
do strany … A dokážou nepěkně zakrýt obličeje lidí v druhé řadě.
Snad nejsnáze vyfotíte velkou skupinu lidí na schodech. Ne všude je ale nosíte s sebou a nezbývá, než najít jiné řešení. Občas se najde přírodní nerovnost, nějaký svah a ideálně i protisvah, ale co když není ani ta? Jak to udělat,
aby byli všichni vidět?
U dětí si můžete dovolit poskládat skupinku do fotbalové pózy, kdy někdo leží, za ním dřepí a v třetí řadě stojí. Ale na svatbě? Dřepne si nevěsta nebo raději její maminka?
Při oficiálních fotografiích se mi osvědčilo využít okolních budov. Na zámcích není problém se domluvit, aby Vás pustili do nějakého pokoje v prvním patře, kde zkrátka a jednoduše otevřete okno a fotíte.
Z nadhledu máte absolutní jistotu, že budou všichni vidět. Ideální je však menší nadhled, nefotit tedy ze střechy paneláku.
Využijte v akci svou kreativitu a nestyďte se optat, já už fotil i z plošiny,
která byla shodou náhod poblíž. A marně vzpomínám, zda mi někdy někdo řekl: „Ne, to nejde.“ A i kdyby, tak by řekl jen ne. Přeci by mne neubylo.
A když není čas nebo je fotografovi blbé si něco takového domluvit, pomůže
i obyčejná lavička nebo židle. Každý centimetr, o který je fotograf výše,
se počítá.
Toto používám jen v případě nejvyšší nouze. Ale zatím vždy, kdy jsem to použil, se skupinka dokonale smála a ocenila mou kreativitu. Jediná nevýhoda je,
že lidé více koukají po Vás, než do objektivu. A také se špatně počítá 🙂
Když není možnost někam vylézt a mít nadhled, když nejsou schody, když není vhodné poskládat skupinku do fotbalistické pózy a nejde využít ani přírodní terén, nezbývá, než použít stativ.
Opět velmi jednoduchý a přitom geniální fígl. Připevněte fotoaparát na stativ, nastavte samospoušť, zaostřete, zmáčkněte spoušť a zdvihněte stativ nahoru nad sebe. Držíte samozřejmě jen konce nohou stativu, takže fotoaparát je opravdu, ale opravdu vysoko.
Doporučuji fotit na široké ohnisko a kratší časy, protože se fotoaparát
na druhém konci stativu umí pěkně třást.
Focení tímto způsobem rozhodně několikrát opakujte, protože míříte jen
od boku, tak aby se Vám nestalo, že vyfotíte jen polovinu skupiny. Raději si nechte větší rezervu a fotku ořízněte v počítači, než aby někdo chyběl 🙂
Díky za opravdu praktický tipy! Příští týden fotím moji první svatbu a mám trochu obavy právě ze skupinové fotky – 60 lidí na rovné louce bez stínu. Blesk mám silný (Godox AD400), ale stejně to bude výzva 🙂
Ještě přidám poznámku – někteří lidi Vás v diskuzích pomlouvali, že tady neukazujete žádné svoje fotky a jestli vůbec fotit umíte. Očividně máme dost zkušeností, jinak byste to takhle pěkně nesepsal 😉
win – fast lotteries, e-loto.net – fast lotteries online
Sála plochá ako Pamela Anderson pred operáciou plná rodičov (fotografujucich na mobil, samozrejme). Schodikov nikde a pódium, na ktorom vystupovali naše detúrence bolo „proklatě nízko“… 😉
Nevytiahnuť statív nad hlavy davu, nemám jediný záber, s ktorým by som bol aspoň trochu spokojný.
PS: A skorý príchod tiež odporúčam. Za chrbtom som mal stĺp, takže aj kameňovaniu zo zadných radov som sa úspešne vyhol.
Děkují za článek , člověk se musí pořád učit. V protisvětle s bleskem jsem již fotil na kinofilm , zásadně s bleskem na foťáku podle časopisu Fotografie .
Pěkný, věcný a srozumitelný článek. Osobně můžu potvrdit, že bez počítání u skupinového focení je výsledek nejistý a člověk pak musí mezi fotkama hodně vybírat. A ještě těžší je pak focení skupinových fotek, kde je žádoucí, aby se fotografovaní nedívali do objektivu a fotografie působila nenuceně. Fotograf pak plní roli skoro až psychologa 😀
Pane Josef, skvělý článek. Ale rozhozené ruce účastníka , v dobrém rozmaru kdy tváře vedlestojicích zrukovatí tak zavřené oči jsou prkotina. To pak já musím počítat do 5 a jít na to znova, horší když se to zjistí až při úpravách. Vašich rad si vážím. Jarek
Děkuji Jarku za pěknou zpětnou vazbu 🙂
Príma tipy, 321 jsem neznal, určitš vyzkouším. Že je nejlepším „světlem“ na sluníčku stín je pravidlo, ke kterému jsem se dopracovával dost dlouho, ale blesk na protisvětlo používám, když to jen trochu jde (objekt není tak velký, že mne „zažene“ mimo účinný dosah blesku), nejen na portéty…
Moc díky za dobré rady 🙂
Rádo se děje Vojto
3 2 1 super.
Ďakujem za ďalší super poučný článok. Najviac ma zaujalo fotenie s bleskom v protisvetle. Som sa nad tým pousmiala, keďže niekedy som takto fotila a videla som, že je to lepšie. Teraz nechápem, prečo som ten blesk prestala použivať … Snažim sa dostať maximum z prirodzeného svetla, ale bohužiaľ nie vždy je to možné …
Děkuji za úžasné rady a triky. Moc ráda se tu inspiruji :).
Trik 1-2-3 používam pri skupinkách stále a funguje skvele 🙂
„Najlepšie“ ešte je, keď sa k vám pridajú ďalší „fotografi“ so smartfónmi a ľudia zo skupinky tak pozerajú každý iným smerom. Vtedy na nich kričím – na mňaaaaa… alebo skromne počkám, kým si dofotia a potom poviem – a teraz všetci na mňaaaaa, potom sa zo mňa smejú (teda na fotke sa smejú 😉
Z nadhledu je lepší monopod, naklápěcí displej pomůže nestrilet od boku a dálková spoušť je vhodná pro lepší timing.
Díky Jakube za skvělé doplňující tipy 🙂
Dík za pěkné nápady. Zanedlouho budu fotit skupinu na srazu ze školy. Horší je, že budu muset být členem focené skupiny.
S tím mám bohaté zkušenosti. Stativ stavím na stůl (podle šířky nohou i na dva) nebo stavím na 3 židle. Záměrně jsem si i koupil stativ vysoký 1,7 m. Je dobré mít promyšlenou cestu úprku a vybrané místo ve skupince pak i obvyklých 10 s stačí. Mám i dálkovou spoušť, takže nemusím utíkat. Jen musím být na správné straně, aby mi čidlo neclonil objektiv.
Ja som čítala tento trik na predchádzanie mrknutia- Nech zavrú oči a na 3 ich všetci otvoria. Vyskúšam v sobotu.
Bohužel se mi Jani stávalo, že vždy se někdo zasnil a zapomněl. Zejména u dětí se to ukázalo jako problematické. Držím palce
Znovu skvelý článok plný tipov z praxe! Díky!
Nápad z 3,2,1 se mi take zdál původně dobrý, ale stává se mi, že se to mrknání a zavírání očí zalíbí (obzvlášť dětem) a pak stejně poskládávám oči :-), nějak mi to „teď“ moc nepomáhá, ale možná jen málo řvu…
Terko, pak je přelstěte tím, že stisknete spoušť už u jedničky 😉
To jsou opravdu skvělé rady, 3, 2, 1 určitě využiju. Škoda, že o tom vím až teď, příště budu chytřejší:)