Jak fotit skupinové fotky?

Všichni se nervózně mačkají, každý to už chce mít za sebou a my marně přemýšlíme, jak to udělat, aby byl každý vidět, nikdo nemrkl a všichni se tvářili přinejmenším rozumně.

Jak to udělat?

Schválně, tipněte si, co drtivá většina lidí udělá, když dostane do ruky skupinovou fotku z akce, které se zúčastnili? Podle čeho hodnotí její kvalitu?

Nejprve hledá sama sebe. Pokud jsou na ní hezcí, je i fotka pěkná. A běda, pokud nejsou! Nějaké mrknutí se neodpouští.

Znám jeden tip, jak se dají zkopírovat oči z jedné fotky do druhé a tím vyřešit problém mrknutí. Přišel jsem však na ještě jeden, mnohem jednodušší způsob.

Počítání. 3, 2, 1, teď!

Je to docela jednoduché a pro většinu skupin zábavné. Vážně. Stačí předat instrukci, aby si každý mrknul na dvojku a uvidíte, jak se budou všichni usmívat. Většina fotografů tento trik nepoužívá. Škoda.

Od té doby, co jsem ho zavedl, se mi nestává, že bych musel řešit mrknutí. Snad jen u středoškolských studentů, pro které je enormně zábavné mrkat přesně na teď.

Problémy se světlem

Vždy obhlížím s předstihem terén. Bez ohledu na to, zda mám fotit školu, svatbu či ples. Vždy přijedu dříve, abych si našel to nejlepší místo. A jaké je nejlepší místo s ohledem na světlo?

Stín.

Pokud není stín dost velký, abyste do něj vtěsnali celou skupinku a neumíte vládnout počasí a přivolat si mraky, je tu ještě jedna možnost. Ale je
pro odvážné. Fotit v protisvětle. Samozřejmě s pomocí blesku. A nemusíte s ním šetřit.

Protisvětlo má zajímavý světelný nádech. Kolem postav vzniká obrysová záře
a hlavně, světlo nikomu nevadí. Tedy maximálně Vám 🙂

Pokud totiž necháte naopak koukat do sluníčka skupinku, koledujete si
o problém. Lidi budou mhouřit oči a v tuto chvíli Vám asi ani počítání nepomůže.

Nejhorší varianta je dle mého názoru fotit skupinky s bočním slunkem. Světlo sice nevadí ani jim ani Vám, ale každý má pak polovinu tváře přesvícenou
a druhou černou jako čert.

Zejména u focení větších skupin musí být fotograf přeci jen o něco dále
a dosah i toho nejvýkonnějšího blesku není dost velký na to, aby stíny v obličejích prosvítil.

A když už mluvím o blesku, v žádném případě jej nesundávejte z fotoaparátu!

U focení skupin musí být blesk na těle

Je to má vlastní hořká zkušenost. V době, kdy jsem objevil kouzlo focení s bleskem mimo fotoaparát, jsem se rozhodl fotit i skupinovou fotku tímto způsobem. Blesk jsem dal do strany a nechal ho blíže ke skupince, aby prosvítil tvrdé stíny a sám odešel trochu dále, aby se mi vešla skupina do záběru.

Doma u počítače mne polil pot. První řada měla stíny pěkně prosvícené.
Ale ta druhá? Tak ta měla na sobě stíny lidí z první řady 🙂

Když je blesk přímo na fotoaparátu, stíny první řady jdou dozadu a nejsou
na fotce vidět. Nevadí Vám. Když je ale blesk z nějakého úhlu, stíny jdou
do strany … A dokážou nepěkně zakrýt obličeje lidí v druhé řadě.

Co když jak na potvoru nejsou schody?

Snad nejsnáze vyfotíte velkou skupinu lidí na schodech. Ne všude je ale nosíte s sebou a nezbývá, než najít jiné řešení. Občas se najde přírodní nerovnost, nějaký svah a ideálně i protisvah, ale co když není ani ta? Jak to udělat,
aby byli všichni vidět?

U dětí si můžete dovolit poskládat skupinku do fotbalové pózy, kdy někdo leží, za ním dřepí a v třetí řadě stojí. Ale na svatbě? Dřepne si nevěsta nebo raději její maminka?

Při oficiálních fotografiích se mi osvědčilo využít okolních budov. Na zámcích není problém se domluvit, aby Vás pustili do nějakého pokoje v prvním patře, kde zkrátka a jednoduše otevřete okno a fotíte.

Z nadhledu máte absolutní jistotu, že budou všichni vidět. Ideální je však menší nadhled, nefotit tedy ze střechy paneláku.

Využijte v akci svou kreativitu a nestyďte se optat, já už fotil i z plošiny,
která byla shodou náhod poblíž. A marně vzpomínám, zda mi někdy někdo řekl: „Ne, to nejde.“ A i kdyby, tak by řekl jen ne. Přeci by mne neubylo.

A když není čas nebo je fotografovi blbé si něco takového domluvit, pomůže
i obyčejná lavička nebo židle. Každý centimetr, o který je fotograf výše,
se počítá.

Super akční tip jak fotit skupiny

Toto používám jen v případě nejvyšší nouze. Ale zatím vždy, kdy jsem to použil, se skupinka dokonale smála a ocenila mou kreativitu. Jediná nevýhoda je,
že lidé více koukají po Vás, než do objektivu. A také se špatně počítá 🙂

Když není možnost někam vylézt a mít nadhled, když nejsou schody, když není vhodné poskládat skupinku do fotbalistické pózy a nejde využít ani přírodní terén, nezbývá, než použít stativ.

Opět velmi jednoduchý a přitom geniální fígl. Připevněte fotoaparát na stativ, nastavte samospoušť, zaostřete, zmáčkněte spoušť a zdvihněte stativ nahoru nad sebe. Držíte samozřejmě jen konce nohou stativu, takže fotoaparát je opravdu, ale opravdu vysoko.

Doporučuji fotit na široké ohnisko a kratší časy, protože se fotoaparát
na druhém konci stativu umí pěkně třást.

Focení tímto způsobem rozhodně několikrát opakujte, protože míříte jen
od boku, tak aby se Vám nestalo, že vyfotíte jen polovinu skupiny. Raději si nechte větší rezervu a fotku ořízněte v počítači, než aby někdo chyběl 🙂

Josef Cvrček
Pomáhám desítkám tisíc lidí mít větší radost ze života.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů