Dnes vybrousíme Vaše fotky pohybu tak, že budou neodolatelně ostré.
A je jedno, zda fotíte sport, zvířata nebo děti v pohybu.
Jsou jen 2 důvody, proč bývá to, co fotíme v pohybu, rozmazané.
a) Použijeme příliš dlouhý čas a vznikne tzv. pohybová neostrost.
b) Špatně zaostříme.
A oba mají shodné řešení. Vysoké ISO.
Tak vysoké, jak jen to jde, aby fotka nebyla už příliš zašuměná.
Vyšší ISO vede ke kratším časům.
Tím se můžeme zbavit pohybové neostrosti.
Vyšší ISO vede k vyšším clonový číslům.
Díky tomu budeme mít větší hloubku ostrosti a v konečným důsledku mnohem vyšší pravděpodobnost, že na fotce bude ostré to, co chceme.
Takhle jednoduché to je. Je jen na nás, k čemu ISO využijeme.
Ke zkrácení času? Nebo ke zvětšení hloubky ostrosti? Nebo k obojímu?
Příklad z praxe:
Fotím rozdováděné dítě a mám nastaveno ISO 400, clonu 5,6 a čas 1/50s.
Dítě je rozmazané. Mám příliš dlouhý čas.
Dám tedy vyšší ISO a najednou fotím na ISO 3200, clonu 5,6 a čas 1/400s. Osm krát kratším časem. Dítě je ostré.
Příklad z praxe:
Fotím fotbalistu a mám nastaveno ISO 400, clonu 2 a čas 1/400s.
Čas už je dostatečně krátký, fotbalista by měl být ostrý. Ale i přesto je drtivá většina fotek rozmazaná. Nedaří se mi totiž zaostřit. Fotbalista se pohybuje tak rychle, že má malá hloubka ostrosti nestačí a většinou z ní uteče.
Zaostřím na hlavu a než domáčknu spoušť, už je zas o kus jinde a je rozmazaný. A nepomáhá ani kontinuální ostření. Co s tím?
Vyšší ISO. Dám ho na hodnotu 3200, čas nechávám na 1/400s a clonu dávám na 5,6. Díky větší hloubce ostrosti je už více snímků povedených.
Pokud Vám příklady připadaly složité, pak nejspíš ještě nepoužíváte zcela manuální režim. Vůbec nic se neděje. Jednoduše si stačí pamatovat,
že s vyšším ISO roste pravděpodobnost ostrých fotek v pohybu a není nutné řešit, proč 😉
Jasne a zrozumiteľne podané. Ako všetko, čo som doposiaľ od Vás videl.
Ďakujem. A ďakujem aj za to, že takéto informácie zverejňujete aj pre nás, čo sme si Váš kurz fotografie neobjednali.
Díky Pepo, srozumitelně napsáno.