o focení, jednoduše

Dokážeš to vyfotit!

jak mít pěkné fotografie

„Ať už si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete,
v obou případech máte pravdu.“ – Henry Ford.

Je prokázáno, že když začnete s něčím, v čem se vůbec neorientujete,
stačí přibližně 10 000 hodin a budete odborník v daném oboru.
Bez ohledu na to, jaký máte talent.

(pod toto se mohu ze své zkušenosti podepsat – ať už jde o mé zkušenosti z fotografování, lektorování, obchodování s komoditami či obecně z rozjezdu podnikání, vždy bylo třeba mít několik tisíc hodin za sebou, než se dostavil toužený výsledek)

jak mít pěkné fotografie

Otázkou je, zda po tom opravdu tak moc toužíme

Potíž je v tom, že 10 000 hodin znamená přibližně 2,5 hodin každý den po dobu 10 let. Bez přestávky.

Občas se najde nějaká ta výjimka,
ale ne vždy je o co stát

Ano, řeč je o talentu. Občas se najde někdo, kdo má mimořádný talent a má krásné fotky mnohem dříve. Avšak takových lidí je jak šafránu. Většina úspěšných fotografů neměla jak se říká „talent od Boha“. Většina z nich si to vydřela a má svých 10 000 hodin za sebou.

Talent je totiž často kontraproduktivní.
Kdo myslíte, že dokáže lépe překonat překážky?

Ten, kdo každý den dře a bojuje, kdo si den co den jde za svým cílem a na své cestě se už musel s ledasčím poprat? Nebo ten, komu šlo vše hladce a tak nějak samo?

Každý dříve nebo později narazí. A jsou to právě lidé s talentem, kteří často podobný náraz neustojí. V tu chvíli totiž nerozhoduje jejich talent, ale jejich postoj. Jejich touha.

Jediný, kdo tě může zastavit, jsi ty sám

Mám pro vás dobrou zprávu! Nikdo nám nepočítá našich 10 000 hodin.

Naštěstí to není tak, že by se nic nedělo a po uplynutí 10 000 hodin najednou skok a stal se z nás super fotograf.

Každá odfocená hodina se počítá. Každá hodina nás posune vpřed a má
pro nás nesmírnou hodnotu v podobě zkušeností. A je velmi pravděpodobné,
že pěkné fotky budeme mít i mnohem dříve než za 10 let.

Ale musíme chtít my sami. Nikdo to za nás neodfotí. Je to jen na nás, zda vydržíme.

Jediný, kdo nás může zastavit, jsme my sami. Náš nedostatek trpělivosti, vůle či touhy dosáhnout svého cíle.

Chcete prubířský kámen pravdy?

Vezměte poslední 2 týdny a spočítejte čas, který jste věnovali focení. Ať už studiu, čtení mých článků, úpravě fotek či focení samotnému. Výsledek vydělte dvěma, abyste měli průměrný počet hodin na týden.

Pokud jste byli na dovolené či vykonávali nějakou mimořádnou akci, kterou zpravidla nevykonáváte (např. fotili svatbu kamarádovi, ale svatby jinak nefotíte), pak vezměte jiné 2 týdny. Takové klasické průměrné 2 týdny.

Zaškrtněte výsledek v anonymní anketě.

Miniaplikace
Zároveň můžete porovnat, kolik času věnují focení ostatní fotografové. Kolik máte hodin? Co myslíte, odpovídají Vaše výsledky tomuto času? Těším se na Vaše názory.

Josef Cvrček
Pomáhám desítkám tisíc lidí mít větší radost ze života.
Komentáře
  1. Roman napsal:

    Mne velmi posunuly dvě věci:

    1. Zásadní skok dál bylo nefocení. Ano, prostě na dva měsíce jsem se rozhodl nefotit. Síla tohoto skvělého rozhodnutí byla v tom, že člověk se jen díval a přemýšlel, hledal jiné možnosti záběru, vnímání světla, situací a nevím čeho všeho. Ano, i při držení fotoaparátu v ruce se o to snažíme, ale není to tak mocný posun, jak když fotoaparát nedržíme.

    2. Odložení digitálu a vrácení se ke klasice. Člověk podstatně více se zamýšlí nad stiskem spouště. Byť někteří tvrdí, že z těch „tisíců“ téměř totožných záběrů můžou vybrat ten nejlepší, tak není to pravda. Podstata focení netkví v tomto. (Ne, že umění správně/řádně promazat záběry by bylo nepodstatné a nebylo to umění. 😉 )

    Je jen zdánlivou ztrátou takové rozhodnutí učinit. 🙂

  2. Alena napsal:

    Bezva článek a určitě je to tak, jak to v něm popisujete. V současné době fotí víc a lépe můj manžel. 😀 Mě pohltila genealogie, takže focení šlo trošku stranou, ale až v létě vyrazím do míst odkud pocházejí moji předci a začnu si ta místa fotit, to zase bude na prvním místě focení. Už se na to docela těším a plánuju si kde a co všechno si chci vyfotit. 😀 No a taky jak si to chci vyfotit a to díky Vám pane Josefe. Teď si akorát tak vyfotím něco na procházce, zajímavé nebe z okna a nebo jak mi kvetou orchideje a plodí kaktusy…, konečně se mi taky podařilo docílit rozmazaného pozadí, díky tomu zoomu a okomentovala to slovy:“Tak přece to jde.“ 😀 Zdravím, mějte se a ať se daří! 😀

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.