Další pokažený záběr? Hurá! Radujme se!
Co většina fotografů zažívá, když se jim nepovede fotka? Zklamání. Smutek. Vztek. Beznaděj…
Jasně. Proč mít sakra radost z toho, že jsme udělali chybu? Nebo bychom snad měli skákat radostí a bouchat šampáňo?
A vlastně, proč ne?
No dobře, šampáňo raději ne, to by se nám focení hodně prodražilo a hrozila by nám docela solidní závislost na alkoholu. Nevím jak Vy, ale já mám špatných fotek za sebou neskutečné množství a stále jej úspěšně navyšuji 😉
Ke kvalitě je totiž jediná cesta. Přes kvantitu. Přes řadu a řadu chyb.
Michael Jordan ve své kariéře netrefil více jak 9000 hodů! Prohrál 300 zápasů a 26krát dostal důvěru na poslední hod zápasu, díky kterému mohl jeho tým celý zápas vyhrát. A minul.
Thomas Edison udělal téměř 10 000 pokusů, než našel vhodný materiál
pro vlákno své žárovky.
Kolik fotografů dokáže udělat 10 000 špatných záběrů a přesto vytrvat,
dokud se jim nepovede jeden výstavní?
A v tom je problém. Máme strach z chyb. Strach z toho, že se nám opět potvrdí, že nejsme dost dobří. A to bolí.
Škoda. Protože jen když uděláme chybu, můžeme se poučit a být zas o něco lepší.
Bez chyb to nejde. Každá špatná fotka je naše zkušenost. Zase známe jednu cestu, kudy to nevede 🙂 A k pěkným fotografiím potřebujeme řadu zkušeností.
Možná jsem to s nadpisem trochu přehnal. Chtěl jsem však, abychom si dnes všichni uvědomili, že každý, ale opravdu každý chybuje. Každý den. Fotografové, doktoři, sportovci, muzikanti… Všichni. I ti největší profesionálové.
Jen se o tom moc často nemluví a tak máme zbytečně pocit, že jsme to jen mi sami, kdo dělá chyby 🙂
Tak si při příští pokažené fotce vzpomeňte. Cesta ke kvalitě vede jen přes kvantitu 😉 A pokračujte ve focení…
Krásný den.
Přidat komentář
-
AUDIOKNIHA TAJEMSTVÍ KRÁSNÝCH FOTEK
Stáhni si ji zdarma!
K ČEMU POTŘEBUJI TVŮJ E-MAIL?
Abych Ti mohl zaslat odkaz na stažení audioknihy a v budoucnu i další šťavnaté foto tipy a návody z praxe, stejně tak informace o mých kurzech. Ve všech e-mailech najdeš odkaz na odhlášení a můžeš mi tak kdykoliv říci: "Pepo stop". Díky Tvým údajům Ti také budu moci to podstatné připomínat na sociálních sítích. Zde najdeš mé
zásady ochrany osobních údajů.
Jj.., chyby děláme všichni…
Třeba i Vy, Pepo, když píšete: jen MI sami… 🙂
Čeština je těžký jazyk. 🙂
Focení je hra, jako ostatně celý život. Jen se nesmí moc často prohrávat.
Povzbuzující slova!!
Jinak žádný učený z nebe nespadl, někdy se fotka povede, někdy třeba ne. Každý snímek je spojený (měl by) s nějakým příběhem, s nějakým zážitkem nebo vzpomínkou. A to je rozhodující. Přeji všem hodně úspěšných a povedených snímků!
Ok, to beru. Teď ještě jak poznat tu skutečně dobrou fotku? Občas se dívám na fotky z nějakých soutěží a často nechápu, kde ta kvalita je. Nerozumím tomu… Co s tímhle?
Zdravím Honzo.
Každý, kdo fotografuje, má „své nejlepší“ a „skvělé“ fotky, u kterých by se jiní třeba ani nezstavili. Pochybuji, že by je dával do soutěže. Pro autora mají často nesmírnou cenu – náboj okamžiku osobního zážitku. Byť jsou třeba technicky nedokonalé. Záleží na účelu, pro který ta fotka vznikla (rodinná, sportovní, krajinářská, dovolená, …). Vždy je ale taky podstatné, komu je bude ukazovat. Vnuk „poprvé na lyžích“ se bude asi víc líbit rodině, než profesionálnímu sportovnímu fotografovi. To, že je nějaká fotka na výstavě ještě neznamená, že zaujme všechny.
Soutěže a výstavy lze brát i jako inspiraci nebo příležitost k poučení.
Takže bych se tím asi moc netrápil. Možná k tomu dodá víc Pepa Cvrček.
Václav
Každý dělá chyby. Také je obrovský rozdíl v názoru. Když si prohlížím své fotky z doby před 50 lety, které se mi tehdy líbily, tak tomu ani nevěřím. A co před 50 lety – měl jsem ve fotografování asi 20 let pausu a když jsem začal digitálně, tak se mi všechno líbilo a dnes se mi líbí opravdu tak 1 až 2%. Přesto musím stále pokračovat – jako se musí dál žít. J.
Máte pravdu,uceny z nebe nespadl.Mam NikonD3100 a nejak mi nejde vyfotit skupinku aby byla blízko a vsichni na ni.Objektiv 18_55.Nevim zdali koupit sirokouhly objektiv.Kdo poradi.Diky Honza
Dobrý den, s tím se potýká každý reportér. Na straně jedné nechce moc aranžovat, ale bez toho se neobejde. 3-4 snímky naslepo a následně „Pánové hlavy (ramena) více k sobě (od sebe…), tak děkuji“. Znáte snímek jak jdou Beatles po přechodu? Zkuste si jej zopakovat s kamarády, to není o náhodě, ale o práci. A výsledek obvykle vydáváme za svoje bystré OKO! Vl.
Josef, súhlasím Tiež patrím do skupiny 1: min100. Vôbec ma to neodrádza, nemám pocit stať sa najlepším, teším sa o to viac z vydarenej fotky. Mám cez 60, fotím od mlada všeličím, myslím že viem o čom si napísal. Veľa šťastia k meninám a dobré svetlo prajem, Peter.
Mno jsem asi na sebe náročný ale se mi nedaří fotky tak jak by měly vypadat ale nevzdávám se. Díky za podporu
Vážený pán Jozef Cvrček, najskor mi dovoľte zaželať všetko najlepšie k blížiacim sa meninám, veľa zdravia, šťastia a spokojnosti, veľa krásnych fotografií a zážitkov.
Ďakujem Vám za neoceniteľné rady a inšpirácie. Fotografovanie je pre mňa nielen koníček, ale ale aj radosť a studnica pozitívnej energie. Práve som si kúpil nový objektív Canon 70-300, teda presne kúpila mi ho ako darček dcérka a budeme ho užívať spoločne – má Canon Mark Ii ,ja C 6d. S objektívom sa oboznamujem a skúšam a skúšam.
Ešte raz vďaka ďakujem za rady.
Ladislav Kiselica
Super článok :-), povzbudivý.
JJ žádný učený z nebe nespadl a zkoušet, zkoušet, zkoušet. Když někde vidím, jak hulvezně někteří kritizují fotografie začátečníků 🙁 nebo na druhou stranu, když si „fotograf“ myslí, že jeho fotografie je dokonalá, protože mu to říkala maminka 😉 Já se kritikou učím. Ne vždy ji přijmu, pokud se mi má fotografie prostě líbí tak jak je 🙂
Je krásné toto slyšet… Dodává to sílu ! Je to vše pravda, jen čas nejde vrátit… Kor u malých dětí to je znát a spousty věcí opakovat dokud se nepovede ta ,,skvělá,, fotka, prostě nejde…. I tak moc děkuji ..Díky Vám to nevzdavam ?