Možná jste si již sami všimli, že s bleskem nelze fotit na velmi krátké časy. Nastavíte na fotoaparátu např. čas 1/500, otevřete blesk a čas se Vám sám nastaví na 1/250 nebo i delší.
Můžete točit kolečkem jak chcete, ale na kratší čas už se zkrátka nedostanete. Jedině po zavření blesku. Jenže při jeho otevření se vše opakuje.
Proč vzniká tento problém při focení s bleskem?
Trochu to zjednoduším. Potíž je v závěrce. Když nastavíte čas např. 1/10 vteřiny, závěrka se jednoduše otevře a zase zavře. Tak jak vidíte na obrázku.
Jenže, pokud chceme fotit příliš krátkým časem (např. 1/1000), není již konstrukčně možné závěrku v tak krátkém čase otevřít a zase zavřít.
Proto se vytvoří úzká štěrbina a ta v rychlosti sjede ze shora dolů. Tím je zajištěno, že každá část fotky je exponovaná přesně časem 1/1000s. Viz obrázek.
A nyní přichází na řadu blesk. Jeho výboj je enormně rychlý (cca 1/10000 vteřiny).
Když zvolíme čas např. 1/10s, závěrka se otevře, blesk blikne a závěrka se zase zavře. Oproti 1/10 je doba záblesku 1/10000 velmi krátká a blesk tedy může bliknout hned po otevření, a po zbytek času se “nudí”, nebo se nejprve “nudí” a blikne až těsně před uzavřením. V tom prvním případě se mluví o blesknutí na 1. lamelu a v tom druhém o blesknutí na 2. lamelu.
Co má ale dělat blesk, když na fotoaparátu nastavíme krátký čas např. 1/1000 vteřiny? Už víme, že závěrka se zformuje v úzkou štěrbinu a pofrčí si to se shora dolů.
Blesk může bliknout. To ano. Ale co se stane, když blikne třeba na začátku, kdy je štěrbina nahoře (na předchozím obrázku fáze 2)?
Ano, nasvítí se jen vrchní část fotky. Blesk je příliš rychlý. Když štěrbina sjede níže, tak už je dávno po záblesku. Zbytek fotky se tedy nenasvítí.
Pokud bychom fotili např. člověka, došlo by k nasvícení části jeho hlavy a zbytek jeho těla by měl smůlu.
A výrobci si jsou toho moc dobře vědomi. A proto, když otevřete blesk, nedovolí Vám nastavit kratší, než synchronizační čas.
Řešení existuje. Říká se mu vysokorychlostní synchronizace. Blesk musí bliknout během naší rychlé expozice několikrát. Poprvé, když je štěrbina nahoře, po druhé, když je trochu níže, po třetí, když je ještě níže …
Co myslíte, že se stane, když má během tak krátké chvilky blesk bliknout třeba 10x?
Nestihne se dobít. Správně. A bude mít 10x menší výkon, než kdyby stačilo blesknout jedenkrát.
A to je mimochodem důvod, proč drtivá většina vestavěných blesků neumí vysokorychlostní synchronizaci. Mají už tak malý výkon. Natož kdyby měly blikat hned desetkrát 🙂
Pokud tedy potřebujete fotit s bleskem na krátké časy (focení sportu, focení reportáží či portrétů na slunku, kdy chceme mít malé clonové číslo a rozmazat tak pozadí) a přitom používat blesk, nezbude, než sáhnout po nějakém externím řešení. A na rovinu, při focení na vysokorychlostní synchronizaci rozhodně doceníte výkon. Proto v tomto případě kupujte blesky s co nejvyšším směrným číslem.
Dobry den, mam externi blesk, fotak nastaveny na klasicke denni foceni pri slunci, iso 100 a pri zapnuti blesku je to preexponovane, temer cele bile a ovladat na manual fotoaparat nejde.kde delam chybu?
Dekuju
Konečne som to pochopila! Ďakujem!
Už dlhšiu dobu sledujem problem HSS vs. zmrazenie pohybu. Zatial som sa dopracoval k zisteniu, že HSS je pre tuto ulohu abslolutne nevhodný a nepoužitelny. Hlavnou pričinou je prave ten stroboskopicky efekt pri prechadzajucej štrbine cez snimač. V konečnom dôsledku je trvanie záblesku dlhšie ako jeden zablesk pri 1/250 x-sync. A teda, ak sa objekt pohne je rozmazany. Aky je váš nazor?
Dobrý den,
externí blesk sice vlastním, ale tělo fotoaparátu Nikon D5200 vysokorychlostní synchronizaci neumí, až vyšší modely. Existuje nějaké jiné řešení než výměna modelu?
Nie je to celkom pravda.To plati len u štrbinovej uzavierke.Existuje aj centralna.Tam to neplati.