Alžbětka z Perinbaby

Už delší dobu jsem uvažovala o zimním dětském focení. V zimě jinak fotím nejméně. Jako kdyby se rodiče báli, že děti venku zmrznou nebo obecně
zimu nemají v oblibě, nevím. Je pravda, že v poslední době zima už není to,
co bývala kdysi. U nás sněží už jen výjimečně. Poslední roky je zima spíše suchá a teplejší.

Po vánočním focení nastalo tiché období a nefotila jsem skoro vůbec. Po čase mi to začalo strašně chybět a začala jsem uvažovat nad něčím novým –
nad něčím, co jsem ještě nefotila. Zima v tom roce byla opět o ničem, suchá
a teplá. V hlavě jsem už měla promyšlené, jak by asi mohlo vypadat zimní focení. Teď už jen najít malou modelku, maminku, která mi ji dovolí nafotit
a samozřejmě doufat, že brzy nasněží.

Oslovila jsem kamarádku, o které jsem věděla, že by s tím problém neměla,
a její dcerku. Ta je úžasná a krásně mi vždy pózovala. Daly jsme hlavy dohromady a doladily oblečení, protože jsem to chtěla do jemných barev.
Vše jsme měly připravené – už jsme čekaly jen na sníh.

Autor: Iveta Surmanová

Konečně nasněžilo, ale byl to jen takový 5 centimetrový poprašek. Hned jsem volala kamarádce, zda mají čas a kdy bychom mohly jít fotit. Nechtěla jsem příliš dlouho čekat, protože takový sníh obvykle dlouho nevydrží. Vzaly jsme
jen pár věcí. Kousek od nás bylo hezké pole a tam kopec zajímavých keřů.
Na focení jsem si vzala Tamron 90 f2,8 a nastavila jsem si tyto parametry – Iso 100, f3 a čas 1/320. Jelikož bylo pod mrakem a my jsme se nehýbaly
z jednoho místa, nemusela jsem foťák často přestavovat. Odrazová deska
zde nebyla použita.

Udělaly jsme kopec pěkných záběrů a když jsme byly už skoro na odchodu, tak mě něco napadlo. Přehodila jsem přes holčičku svůj nákrčník a postavila jsem ji hned vedle šípků. Tuto holčičku velmi ráda fotím, protože je úžasně přirozená
a dobře spolupracuje. S výsledkem jsem byla velmi spokojená.

Doma v PS jsem si pohrála s kontrasty a teplými tóny. Holčičku jsem trošku zesvětlila a výsledný záběr byl na světě!

Autor: Iveta Surmanová