Ti, kteří fotí krásné fotky, jsou postaveni tváří v tvář svému egu. Možná nejsou obdařeni mimořádným talentem. Možná to, co umí, dokáže naprosto každý. A to je pro ego jen těžko skousnutelné.
Pozor, neříkám, že si svou dovednost nevydřeli a nezaslouží si ji. Naopak! Čtěte dál! Pravdou však je, že právě tito fotografové rádi hovoří o talentu a považují se za výjimečné. To egu lahodí.
Ti, kteří krásné fotky ještě nefotí, jsou zas postaveni před tvrdou realitu. Možná se jen vymlouvají na to, že nemají talent. Možná jim jen chybí vůle a schopnost dotahovat věci do konce. I to se nepěkně poslouchá.
Mnohem snazší je říct: „Já za to nemohu. Nemám talent.“ A ruku na srdce, možná si toto říkáme nejen při focení.
A tak je tedy docela možné, že dole pod tímto článkem bude spousta nepěkných komentářů 😊
Jsem s tím ale v pohodě. Jsem naprosto v pohodě s tím, že někdo má jiný názor. Pojďme ale k věci. A vše si vysvětlíme na jednoduchém grafu.
Jsou na něm 2 křivky. Modrá ukazuje cestu fotografů, kteří nemají talent. Červená je cesta těch s talentem.
Všimněte si, že fotografové s talentem jdou s kvalitou fotek poměrně rychle nahoru. Často fotí krásné fotky, aniž by uměli pořádně nastavit přístroj 😊 Prostě mají talent.
To my fotografové bez talentu musíme hodně dřít, abychom se posunuli vpřed (nebo v tomto případě spíš vzhůru). Modrá křivka je v růstu výrazně pomalejší.
Klíčové však jsou ještě dvě horizontální linie. Nejprve Vám ukážu tu první. Černě je vyznačena úroveň, nad kterou se už dostanou jen fotografové s talentem.
Ti bez talentu mohou dřít, jak chtějí, ale takhle vysoko se už prostě nedostanou. Tady jsme zatím asi ve shodě. A v čem tkví tedy to, že i fotograf bez talentu může fotit krásné fotky?
Jde o to, že krásné fotky jsou ta druhá, zelená linka.
Ano. To jsou krásné fotky, s kterými by byla naprostá většina fotografů spokojená. Ne každý fotograf chce fotit nejlepší fotky na světě. Ne každý fotograf chce fotit fotky, s kterými bude vyhrávat mezinárodní soutěže.
Vlastně, většina fotografů nemá takové ambice. Většina fotografů chce fotit krásné fotky, které budou dělat radost jim a lidem kolem nich. A to je ta zelená linie. Na tu dosáhne každý. Tedy každý, kdo vydrží a bude pro svůj foto rozvoj něco dělat.
A to je ten kámen úrazu. Čím méně máme talentu, tím více potřebujeme času a praxe. Tím větší potřebujeme vůli. A tu rozhodně nemá každý.
Potíž je v tom, že hodně fotografů vzdává focení někdy mezi bodem A a B. Vidí pár talentovaných fotografů, kteří už v bodě A fotí krásné fotky. Oni jsou ale teprve v začátcích a tak se jim hodí věta: „Nemám talent, nejde to.“
Škoda. Stačilo mít větší vůli.
Co z toho plyne? Pokud fotíte krásné fotky, možná máte talent, možná máte dostatečnou vůli. Čím více praxe jste potřebovali, tím více to bylo spíš o vůli a výdrži než o talentu. Ale nebojte! Kdybych si měl sám vybrat mezi vůlí a talentem, pak si rozhodně vyberu vůli! Vždyť vůli lze narozdíl od talentu využít ve všech oborech!
A pokud krásné fotky ještě nefotíte, možná jste zatím jen nevyfotili dostatečně velké množství fotek jako ti, co je už mají. Vydržte.
Když chceme sklízet bohatou úrodu ze stromu, také jej nejprve musíme vysadit a několik let se o něj starat. O to sladší pak je odměna.
Shrnutí na závěr? Pokud chcete fotit nejlepší fotky v republice, pokud chcete být špičkový fotograf, kterého si budou zvát do televizních pořadů, pokud chcete mít zahraniční výstavy, pak ano, potřebujete talent.
Pokud však chcete fotit krásné fotky, stačí Vám dostatečná vůle.
Tak hurá do akce, ať jsme všichni nad tou zelenou linkou co nejdříve 😊
A pokud Vám tento článek dává smysl, klikněte na tlačítko sdílet ať pomůžete i svým (foto) kamarádům.
S článkem nemám problém, spíš bych reagoval na jeden komentář a rád bych uvedl titul knihy světově známého českého fotografa s „talentem“ – Roberta Vana, jehož fotografie visí ve světových galeriích – „Fotka nemusí být ostrá“.
Názor na to, jestli je fotka dobrá, je velmi subjektivní. Určitým měřítkem by mohlo být, jestli nás fotka nutí přemýšlet, jestli vyvolá nějakou emoci, pobaví nebo naopak vyvolá smutek. To je pak dobrá fotka a vůbec nemusí být super ostrá. Pokud se člověk řídí kompozičními pravidly, určitě nic nezkazí, většině lidí se takové fotky budou líbit. Jiným zas ale takové fotky mohou připadat poněkud „vykastrované“. Budou preferovat fotky jiného typu. Pro příklad – já mám moc rád fotografa Igora Malijevského. Jeho fotky jsou pro mě fotky
„s tajemstvím“, které si klidně pověsím na zeď a nikdy se mi neokoukají. Jiným se zas líbit nebudou a najdou na nich spoustu kompozičních, ba i expozičních hrubek.
Pokud bych příliš přemýšlel nad tím, jestli mám nebo nemám talent, tak bych nemohl začít vůbec s ničím. Fotit mě baví a to je důležité. To ostatní přijde časem. I když prvních pár set fotek nebude stát za nic…:-)
Je to pěkně a dobře napsané, já bych ještě dodala ze své zkušenosti , je potřeba spousty času,aby jsem mohla uvést do praxe Vaše super návody. Už se těším do důchodu abych mohla fotit brzy ráno atd.
Jak se naučit fotit?
Pro začátek trocha teorie a pak již jen fotit, fotit a nakonec ještě fotit.
A viete co povedal niekto mudry? Talent je chut zacinat stale odznovu. Talent samotny teda sikovnost, predispozicia je len okolo 10-20percent. Najhorsie je ked viem ze ma to bavi a kaslem na to.
Zaujímavé. Krásna fotka je veľmi subjektívny názor a každému sa páči niečo iné…
Pepa to děla dobře.
1. Je to pro začátečníky.
1a. Foťte pokud se jedná o krajiny nebo památky kde je čas i 5 fotek z jednoho místa pak popojít o 50 m a zase. Foťák nastavovat po každé jinak F v polovině co máte na foťáku, mám 2,8 až 32 dam F16 /fotím na prioritu clony) čas udělá automat. Nemám stativ opřu se o kolegu strom zeď. Je to světlé nebo tmavé upravím EV .Co to je ? to si musím nastudovat v manualu.
1b. Co je v pohybu tak to je špička focení. A o tom až jindy.
2. FOTKA MUSÍ BÝT SUPER OSTRÁ, jinak smazat. To se v počítači nedá doostřit. Ani se o to pokoušet. Jediný případ kdy se zabývat méně ostrou fotkou je padající letadlo atd.
Je to hodně individuální.Ty křivky nemusí mít jen tyto tvary… Někdo má talentu na rozdávání, ale postupem času vymýšlí a vymýšlí až křivka třeba spadne, než se mu zase rozsvítí. Ale jinak pěkně napsáno a hodně lidí to jistě nakopne 🙂
Súhlasím, že potrebný je nielen talent, ale aj vôľa. Podobné je to v športe a tiež v iných činnostiach.
Myslím, že:
1) v zásade sú pre laikov dva druhy fotografií (už to, myslím, Pepo spomínal)
– tie ktoré sa páčia autorovi (prípadne jeho najbližším) lebo má k nim nejaký citový vzťah
– tie ktoré sa páčia aj iným, lebo sú technicky a kompozične na úrovni
2) Ak chce človek v niečom uspieť (fotky nevynímajúc) musí mať dostatočnú mieru sebadôvery, inak to nedokáže
3) Všetko nové, čo chce urobiť, sa musí naučiť; fotografovanie je jedna z tých odbornejších, komplikovanejších oblastí
4) Neviem, či grafy v článku sú podložené nejakou štatistikou, či krivky naozaj zodpovedajú realite; pre niekoho môžu byť aj demotivačné. Na druhej strane, talent sa dá, do značnej miery, nahradiť trpezlivosťou, usilovnosťou, vzdelávaním, tréningom (bez určenia poradia, všetky štyri aspekty sú prakticky rovnako dôležité)
5) Vo fotografii je dôležité začať sa pozerať na objekty iným, nekonvenčným pohľadom. Len tak budú snímky zaujímavé.
6) Ako vo všetko, aj tu platí zdravá miery sebareflexie, sebakritiky
7) Každý Pepov príspevok (článok, poznámky, webináre…) nám fotografom-amatérom niečo dajú, prinesú, doplnia alebo aspoň pripomenú..
Srdečná vďaka, Pepo
Děkuji za hezký článek, člověka to povzbudí
Ahoj Pepo, moc se mi líbí tvá videa a už už jsem si chtěla koupit i nějaký tvůj kurz. Ale pořád nevím, jestli to co učíš, je jenom pro lidi, kteří vlastní nějaké kvalitní drahé fotoaparáty, nebo je to i pro ty s obyčejným digitálem. Potřebuji dělat produktové fotky a fakt zatím nemám na nějakou zrcadlovku, a nevím, jestli to co nabízíš, je pro obyčejné pěšáky jako jsem já:). Koupila jsem si od tebe ebook, trochu mi pomohl, ale mám pocit, že na to nemám technickou kapacitu:) Díky
Asi bych to malinko upřesnil. Slovo krásné fotky bych zaměnil za slovo přijatelné fotky. Krásné jistě budou pro autora, niméně ne již tak při prezentaci.
Analogicky třebas auto. Pokud nebudu mít technický cit (nadání) najezdím haldy a haldy km, dostanu se max. na přijatelnou úroveň – budu řídit více méně strojově přesně, nemohu z auta „vytáhnout“ co mi může dát, nevyhovím víc než přijatelně stylem jízdy jeho okamžitým „potřebám“.
Učitel, který nemá pro učení vlohy, přirozenou autoritu, ani po mnoha letech praxe a upřímné snahy nepřesvědčí děti o opaku atd, atd, atd.
Jj – souhlasím s textem. Vždy je třeba 10% talentu 90% dřiny (vůle). Fotka se musí líbit mě – a jestli se líbí ostatním – to je bonus