Ze šumavské zahrádky kosatcové

Jsem ráda, že bydlím v Jižních Čechách a chalupu máme v Západních Čechách –  v samém srdci  Šumavy. Vše, co potřebuji k svému spokojenému životu, mám na dosah ruky. Miluji toulání  nekonečnou přírodou – pozorování všeho živého, co roste, létá a dýchá.  K tomuto dokreslení obdivuji nekonečné krásné ranní výhledy na panoramata kopců a hlavně, když v jejich útrobách spinká dole mlha.

Mnozí moji kamarádi jsou také milovníci přírody, ale spíše z televizních vysílání a internetových koukání, tak se s nimi ráda podělím o svoje zážitky aspoň okem převtěleným do fotografie. Toto je odpověď na otázku, proč nosím stále tu digitální mašinku u sebe. Jsem stále na začátku svého fototripu, ale jednou
se snad k té kvalitě profotím a dopracuji. Fotografování je těžké řemeslo. Jenom to nošení 10kg batohu na zádech do kopců…

Nejraději si užívám opravdu brzká rána – tu zlatou hodinku před svítáním, osamocena v přírodě , tleskajíc, když nikoho nepotkám. Jen jelení a srnčí zvěř jdoucí k potokům za vodou v závoji mlhy a pod bodajícími paprsky ranního slunce. Obdivuji vše, co ráno vidím. Vše je jasnější a krásnější  v prvních paprscích slunce. Na každém kroku se něco děje, všude je neustálý pohyb. Letní příroda je nabitá životem.

Nejhezčí pohled na přírodu je přímo u země a nebo z očí do očí. Proto neváhám ráno zalehnout do krásné luční rosy, která i osvěží.

Ze šumavské zahrádky kosatcové

Autor: Lenka Dušková

Nade vše mám ráda českou květenu, hlavně šumavskou. Dlouhé roky jsem chodila bez fotoaparátu a hledala lokality svých milovaných kytiček. Mezi moje nejoblíbenější  rostlinky patří jarní bledule, krokusy, letní kosatce, vstavače
a podzimní hořce. Na Šumavě je velmi populární fotografování kosatcových
luk na Skelné, kam jezdí zájezdy autobusů  plných studentů nejrůznějších fotokurzů. Já jsem  si našla klidné kosatcové  háje bez lidí, kde mohu věnovat dlouhé hodiny pozorováním a  focením  těchto modrých botanických pokladů
a jejich kamarádů hmyzáků. Tak vznikl příběh šumavské včeličky na šumavském kosatci, a to na kosatcové loučce nedaleko Javorné, kterou zná asi málokdo.

Na fotografování kytiček a hmyzáků, abych viděla do jejich útrob, jsem si koupila kvalitní  makroobjektiv 100mm a neprohloupila jsem – odvádí kvalitní práci. Samozřejmě ho upevním  na stabilní stativ. A jak a fotografuji květiny? Vhodnější je fotografovat jednotlivé sólo květy než celé trsy a kytice. Snímek s jediným květem je přehledný a jednoduchý. Vyniká barvou i tvarem. Nastavím si vzdálenost tak 5 nebo 8 cm, podle velikosti květu. Květy by měly být ostré a pozadí rozostřené, aby to barevný květ nerušilo. Fotografuje se dobře ráno za rosy – tak půl hodinky po svítání slunce – to je ta pravá zlatá hodinka. Clonu nastavuji většinou na hodnotu 3,5 a čas kratší,  tak 1/500, hodnotu ISO co nejmenší, většinou 100. Počítám, že květiny se mírně pohybují, takže čas co nejkratší. Pak zapínám sériové snímání a vyberu na monitoru PC ten nejostřejší  snímek. Postprotukčním procesem na PC upravuji stíny a světla dle křivky histogramu, mírně doostřím a provedu i ořez snímku. Jsou to jen malé a základní úpravy. Zdatný grafik by snímek dovedl k dokonalosti, ale o to mně ani nejde. Snímkem chci něco divákovi sdělit a donést radost. To je pro mě hlavní motivace milovaného focení.

Autor: Lenka Dušková

Josef Cvrček

Pomáhám desítkám tisíc lidí mít větší radost ze života.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.