Cesta za orchidejemi

Květen je měsíc, kdy na bílokarpatských loukách rozkvétají orchideje, jinak také vstavače. Již několik let se jezdím na tyto krásné kytky dívat. Letos tomu bylo stejně, ale poprvé jsem tam jel s přítelkyní, která tyto orchideje ještě neviděla
a její představa je taková, že jich tam bude tolik, že se nebude dát mezi nimi chodit. Podobné jako louka s konikleci v Brně.

Přijíždíme k louce, je dopoledne, krátce po desáté hodině. Procházíme mezi dvěma stromy lemovanými keři, což tvoří pomyslnou bránu do přírodní rezervace. Celá rezervace je v kopci. Směřuji přítelkyni na pravou stranu louky. Bývá tam orchidejí méně, ale více druhů.

Vstavač vojenský

Autor fotografie: Jiří Dosoudil

„Už ji mám!“ Jdu se podívat. „Toto orchidej není, je to vitod“, zklamu odpovědí přítelkyni. Po chvilce opět zvolání “Toto už ale musí být.“ Přítelkyně nachází svoji první orchidej, je jí vstavač bledý, za chvíli nachází další, v tomto případě se jedná o vemeník dvojlaločnatý. Obě fotíme a to z blízka, jak to jen technika dovolí. Nechávám clonu 8 při prioritě clony a vzhledem k silnému slunci dám -1EV, jinak by se okvětní lístky přepálily.

Až na konec louky už nebyla žádná orchidej, jen na jednom místě koberec z krásných modrých a bílých kuliček, z koulenky prodloužené. Při cestě dolů, po druhé straně louky nás čekala pěkná podívaná. Desítky orchidejí. Krásné načervenalé vstavače vojenské. Některé už odkvétající, některé v plném květu
a sem tam ještě poupata. Až teď přítelkyně vidí, proč má v názvu to slůvko „vojenský“. Udělali jsme spoustu fotek. U většiny fotek klečím, s lokty opřenými o zem. Zde jsem dal clonu 5,6, při ISO 100, čas se přepočítal
na 1/500 s, při -0,7EV. Raději fotky trošku tmavší, než je mít přepálené.
Fotím s ohniskem 82 mm. Škoda, z brašny jsem vyndal „delší“ objektiv,
a teď je to znát na pozadí.

Než jsme přišli k autu, tak spatřujeme ještě mnoho těchto krásných rostlin.

A proč se tato orchidej jmenuje vstavač vojenský? Po rozkvětu připomíná květ malou postavičku s obrovskou helmou, pod kterou je pár teček, které vypadají jako oči, nos a ústa. Na této fotografii to vidět není, ale o to víc se to může stát pozvánkou na návštěvu této nebo nějaké podobné lokality.

V našem případě už víme, že za rok se tam podíváme znovu. A co Vy?

Autor:

Jiří Dosoudil

Josef Cvrček

Pomáhám desítkám tisíc lidí mít větší radost ze života.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.